Když se zamyslíme nad slovem „nápad“, jedná se o vznik nové myšlenky. Nejlépe originální a neotřelé.
Nápad si nejčastěji přejeme v kontextu toho, na čem pracujeme, nebo co řešíme.

Ale k samotné podstatě kreativity a vzniku myšlenky – nápadu. Hodně to nyní zjednoduším:

V mozku máme velice inteligentní buňky, tzv. neurony. Denně jich tam mnoho umírá vlivem stáří, znečištění (např. alkoholem), stresem a pod. Spoustu jich ale také vzniká. Tyto buňky tvoří neuronové sítě, což jsou vlastně základy pro myšlenky. Když se dva neurony potkají, vznikne nová logická souvislost. A právě v tom je klíč. Nápad není nic jiného, než logická souvislost dvou či více poznatků.

Z toho ovšem vyplývá, že nápady nepřicházejí jen tak, bez příčiny, ale díky informacím a souvislostem. Naštěstí můžeme počet neuronů v mozku uměle zvyšovat jednoduchou cestou – stimulací. Učením a získáváním nových informací se denně vytváří až 1400 nových neuronů a to není málo.

A nyní ta praktická část

Pokud chcete dostat dobrý nápad, vzdělávejte se! Nevymlouvejte se na to, že nemáte talent, že na nápady vy nejste, že nejste kreativní a pod. Prostě si k problematice najděte co nejvíce zdrojů a udělejte si pár vlastních průzkumů. Až když budete mít dost informací, můžete si začít dělat např. myšlenkové mapy pro zlepšení efektivity.

Nápady prostě nepadají z nebe a lidé se s nimi nerodí. Jsou to jen logické kombinace znalostí a zkušeností, které získáváte.

„Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut jeho analýzou a 5 minut jeho řešením.“
Albert Einstein