Už dlouho jsem se chystal nafotit sérii fotek, kterou bych vyjádřil svůj názor na problematiku
domácího násilí a všeobecně násilí páchaného na ženách. Ten kdo mě sleduje trochu déle, asi ví, že můj odpor nesměřuje pouze k těm labilním jedincům, kteří se násilí dopouštějí, ale taky k "normálním" lidem, kteří jsou svědky útoků na něžné pohlaví a přesto jim lhostejnost nebo strach nedovolí zakročit.

Nejen na to jsem se rozhodl poukázat formou několika autentických příběhů a portrétů.
Rozhodně si neberu servítky.

• O projektu
• Smutná fakta
• Pomocná ruka
• Komentáře

Tereza

"Na začátku byla láska. Láska tak silná, že jsem přestala žít vlastní život.
On začal rozhodovat, brát mi identitu i vizi života. Ztratil veškerou úctu a opakovaně překračoval hranice humánního chování. Nezměnilo se to ani s příchodem dětí.
Následkem byly těžké deprese a úplná ztráta sebevědomí.
Sebrala jsem poslední zbytky sil a už ho nepustila dovnitř.
Nyní jsme sice bez otce, ale šťastní.
Nikdy si nenech namluvit, že jsi nula a že sama nic nedokážeš.
Tvůj hlas je silnější, než si myslíš!"

Eva

"Potkala jsem prince na bílém koni. Jednou za námi přijel, kleknul si k dětem a zeptal se jich, jestli mu dovolí chodit s jejich mámou, protože jí miluje. Bylo to jak výbuch atomovky, prostě velká love-story.
Trvala ale pouze do doby, než jsem onemocněla. Zdravotně jsem na tom byla dost špatně, ale místo pochopení jsem začala slýchávát slova jako špíno, socko, lemro, či neschopné hovado.
Z občasných záchvatů vzteku se stala permanentní masáž, která nebrala konce.
Po pár měsících jsem byla tak zlomená, že jsem se pokusila o sebevraždu.
Nepovedlo se.
I po návratu z psychiatrie mi tak intenzivně vštěpoval, že jsem špína, až jsem se ve vaně začala mýt savem a drátěnkou.
Od slov přešel i k pěstem a nakonec se mu do cesty postavil můj sedmiletý syn.
Té noci jsem našla sílu definitivně odejít.
Nyní jsem již dlouho šťastná se svým současným mužem, který před problémy nezavírá oči.
Slepota ubližuje."

Linda

"Bít mě začal po půl roce vztahu, vždy když u toho nikdo nebyl.
Kradl mi peníze, zlato a vše co mělo nějakou cenu.
Spadl do drog a já se tam ponořila za ním. Zřejmě jsem se ho pokoušela pochopit, abych o něj nepřišla.

Jednou mě zbil tak, že jsem zůstala ležet s nohou vykloubenou z kyčle a v obličeji by mě nepoznala ani vlastní máma.
Utekla jsem od něho pryč. Sebrala jsem sílu a utekla od všeho.
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se dokázala zbavit závislosti na drogách, ale podařilo se a jsem znovu šťastná.
Kdo mlátí ženy, na víc nemá koule."

Tereza

„S partnerem jsem měla šestiletý vztah, v němž jsem na okolí spíš já působila jako ta dominantnější a můj přítel naopak jako plachý a hodný kluk, který se bojí říci svůj názor.
A taky ano, byl moc hodný, když byl "normální".

Jednou za čas se ale stávalo, že z ničeho nic změnil výraz v obličeji a já věděla, že bude zle. Přišlo pár facek na tvář, slovní ponižování, přiškrcování, bouchání o zeď a tahání po zemi.
Čekávala jsem schoulená v koutě. Měla jsem slzy v očích a třásla jsem se. Nikdy jsem nevěděla, zda už je konec, nebo ještě nějakou schytám.

Časem jsem se naučila údery vracet, ale i tak jsem se třásla strachem a cítila se poníženě i zmateně.
Změna nenastala a já po letech sebrala rozum do hrsti a opustila ho.
Dodnes si pamatuji tu obrovskou úlevu.

Ve vztahu jsem zůstala několik let, protože jsem stále naivně věřila, že se přítel půjde léčit, ale to se nestalo. Ani jeho matka mi nevěřila. Nikdo mi nepomohl a nikdo se mě nezastal.“

O projektu

Muž, který udeří ženu, nebo jí jakýmkoliv jiným způsobem týrá, je labilní.
To si uvědomuji a nemám žádné ambice to změnit. Byl by to boj s větrnými mlýny a byl by zřejmě marný.
Tento projekt si klade za cíl apelovat na širokou veřejnost, nikoliv na konkrétní násilníky.
V neposlední řadě bych rád ženám ukázal, že není důvod v jejich přítomnosti zůstávat ani přesto, že odchod může znamenat např. ztrátu finančních prostředků k zajištění dětí.

Původní plán byl takový:
Oslovíme ženy z řad fanoušků mojí facebookové stránky a případným zájemkyním namaskujeme falešné modřiny.

Během hodiny se ozvalo asi 150 žen. Všem jsme poslali informace o projektu, aby věděly co přesně máme v plánu a jen mimochodem jsme se zeptali, zda se s domácím násilím již někdy přímo či nepřímo setkaly.
Z odpovědí bohužel vyplynulo, že se s týráním setkala necelá třetina. Špatné zkušenosti byly ve směs sexuálního, fyzického a psychického charakteru. Rozhodli jsme se tedy kampaň udělat autentickou a využít skutečných příběhů skutečných lidí.

Abychom nikoho nevystavili nebezpečí, nafotili jsme pouze ty ženy, které už mají své "kauzy" dávno vyřešené. Několik případů, u kterých jsme si nebyli jisti, jsme raději odmítli.
Tereza ještě pro jistotu zajistila právníka, který je připravený ihned řešit případné problémy spojené se zveřejněním příběhu.

O make-up a falešné modřiny se postarala skvělá vizážistka Eva Blahůtová, která to udělala zcela bez nároku na honorář, za což děkujeme.

Kromě portrétů na fotkách také zobrazujeme krátká hesla. Konkrétně:

Tvůj hlas je silnější, než si myslíš
Ano, týraná žena si často ani neuvědomuje závažnost situace a mlčí. Hledá vinu u sebe a nikomu se nesvěří. Přitom se někdy stačí jen pořádně ozvat.

Slepota ubližuje
Ten, kdo je svědkem násilí páchané ženě (ať již domácího, nebo ze strany cizího muže) a nezakročí, má na sobě krev oběti.

Na víc nemá koule
Muži kteří udeří ženu jsou slaboši. Ve většině případů se před adekvátním protivníkem zcela zhroutí. Z vlastní zkušenosti vím, že jsou to srabi a někdy se po pěsti jiného chlapa i rozbrečí.

Nezastal jsem se
"Protože jsem lhostejnej a taky se bojím, že dostanu do huby."

Smutná fakta

Světová zdravotnická organizace WHO, vypracovala rozsáhlou studii o problematice násilí na ženách.
Jedná se o zatím jedinou objektivní studii tohoto typu. K její vypracování využila informace od 24 000 týraných žen z celého světa.

Rozhodli jsme se z těchto mrazivých informací vytáhnout několik zásadních bodů:

Násilí páchané na ženách je důležitým sociálním problémem a je to důležitý zdravotnický problém globálních rozměrů a násilí je hlavní příčinou zhoršeného zdravotního stavu žen.

Ženy jsou nejvíce ohroženy v případě intimních vztahů a mnoho z nich toto zacházení bere jako „normální“ a proto jej akceptují.

Související zdravotní potíže spojené s násilím na ženách způsobeného partnerem:

• Chronické bolesti
• Požívání drog
• Alkoholismus
• Komplikace v těhotenství
• Sexuálně přenosné infekce
• Duševní poruchy
• Gynekologické potíže
• Snížení tělesných funkcí

Ženy nejčastěji zažívají:

• Bití pěstmi nebo konkrétním nástrojem
• Vláčení po zemi
• Úmyslné popálení
• Hrozbu zbraní

Častým následkem násilí je také snížená komunikativnost ženy.

U žen, které násilí podstoupily se zvyšuje pravděpodobnost myšlenek na sebevraždu.

Až dvě třetiny týraných žen o násilí nikomu neřeknou a nevyhledávají pomoc formálních služeb (zdravotnické a právní služby, policie, organizace na pomoc týraných žen, ...). Nejčastější příčinou je vydírání a strach ze ztráty dětí.

Ženy zažívající domácí násilí chodí mnohem častěji hlásit potrat.

Až 34% žen hlásí, že se násilí zhoršilo v průběhu těhotenství.

Třetinu fyzicky zneužívaných žen kopl partner do břicha právě i během těhotenství.

Až 20% žen si myslí, že nemá právo sex s partnerem odmítnout.

Žena má vždy právo odmítnout sex se svým partnerem a neexistuje precedent, který by sexuální vydírání umožňoval.

Až 30% žen zažívá sexuální zneužívání pravidelně.

Pomocná ruka

Přestože se situace může jevit bezvýchodní, všechny ženy, které jsme fotili se shodují na tom, že odejít a vyhledat nějakou odbornou pomoc, bylo to nejlepší co mohly udělat.

Přidávám sem proto dva odkazy na organizaci Rosa.
Vše je samozřejmě bezplatné, diskrétní a nezávazné.

http://rosa-os.cz/

http://stopnasili.cz/

To ale neznamená, že se nemůžete obrátit i na nějakou jinou organizaci.
Určitě je těch dobrých spoustu a snad nějaké doporučíte i v komentářích níže.

Poděkování

Vizážistka Eva Blauhůtová - Velmi důvěryhodné líčení. Bez nároku na honorář.

Tereza Pomschárová - Komunikace s aktérkami a obecná pomoc při projektu.

Dále bych rád poděkoval všem aktérkám, které se nebály promluvit a zveřejnit svou fotografii.